MANŽELSKÁ BALADA

Antonín Sova

MANŽELSKÁ BALADA
V pekle lásky, když v orloji jejím dvanáctá bije již, havranů dvanáct se vyrojí, oblétá duše, jich manželský kříž. Dvanácte temných havranů těžkými křídly je pokryjí, vyklovou ránu tak na ránu, zobáky hřeb až přibijí. Úder na úder jejich je zpěv, oči v slzách se zalejí, ze srdcí kape a kape krev rozčarovaných nadějí. Na dlažbě měst jde těžce den, jakby se brodil v těch potocích ze srdcí krvekrve, co na kámen vykape po kapkách, po rocích. Mužný žal před ženou mlčí – však pní, ženský jak tichý pláč jen lká, před mužem skryt a před dětmi, a jak bouř obchází z daleka. 109

Kniha Drsná láska (in Dílo Antonína Sovy, svazek 17) (1927)
Autor Antonín Sova