PŘEDTUCHA

Antonín Sova

PŘEDTUCHA
Nad vodou nejvíc okouzlující petrklíče se zdají plát. Vítr touhou šeptající umí je rozhoupat. Největším kouzlem božím jsou ti, ty kolem jdeš, shýbneš se, první ten jarní div rukou utrhneš! Zlaté sluncem petrklíče neschovaly se, nemohly. Také dnes už, má zlatá, šťastný nešťastníče, ne už dítě a ještě ne žena, okouzlíš někoho cestou; budeš utržena. 115