V DRSNÉ, NĚMÉ HORSKÉ VSI

V DRSNÉ, NĚMÉ HORSKÉ VSI
V drsné, němé horské vsi lidé spali zimní spánek, krávy strakaté a psi. Hospodyně, hospodáři v práci sobě překáželi, listovali v kalendáři. Do svých bourců, do svých včel zaposlouchán učitel na oddechu od čítanek, třeba mráz byl, leden bílý, farář v teple u kamen od oltáře doma v chvíli, na cello hra, divotvorce, lékař, že je nudný den, píše psaní slečně z dvorce. Dýmá ves a na ní sníh napadává v závějích,závějích. Od domků a od chalup prokopány dlouhé nory, z navršených, zmrzlých kup vyrůstají hory, hory, studí, velkou tíží mají, na srdce když uléhají. 45 Hle, tu šlépěj, šla tu noha hledat lidi, hledat boha? Nebo, dobrý člověče, v sebe sám se ponoříš, k sobě sám tu hovoříš? 46