Obrazy příštích perspektiv(Na)
své Město si mladá touha přede(Na)
Budoucí slunce zlatohnědé(Na)
zří v mravenčí kopec jak měniv jak živ(Na)
Já stavím to Město Jeho rys(Na)
se v nekonečné kouře táhne(Na)
tu obrovským mostem přes údolí(Na)
se sváhne(Na)
tu zelení domky jako mys(Na)
Naděje Dobré své rozlévá stříšky(Na)
čtvercem jenž rudě hlaholí(Na)
a stoupá v kopců daleké výšky(Na)
Nad horečkou práce měnivé(Na)
podnikatelské firmy tyčí(Na)
své štíty dešti šedivé(Na)
a z železa z betonu z cihel z vřavy a z ruchu(Na)
to rodí se Město z milionů z krve mozků a duchů(Na)
že křečmi rodičky úpí a před blahem křičí(Na)
Tam vzadu starého Města jádro se choulí(Na)
s věžmi a paláci domy(Na)
masivní spousta střech(Na)
V nich ulice splétají se a lomí(Na)
a na výšinách zahrady jsou li(Na)
jak zelený svítil by mech(Na)
To tragické Město minulosti(Na)
jež hovoří vůlí řad hrobů jen hostí(Na)
však časem do duší zahřímá(Na)
jak herec tragéd své tváře zlíčí(Na)
jed nádherných barev jed západem věků křičí(Na)
své kamenné dějiny má(Na)
a vrásek plné své obrysy(Na)
v tmách nocí a za dnů světly vzdušnými promísí(Na)
A Město hovoří staré hlas jeho dálkou se tříští(Na)
Minulost zabitá Jde přítomnost jiná jde příští(Na)
Jak vlny zní ten hlas když v rhytmu rozbijí(Na)
se přes břehy a do šíra v obzor se rozlijí(Na)
Chór vášní životů prokletí modliteb(Na)
se o nebeskou milost rve a o pozemský chléb(Na)
Tu z domů starých schodišť ze sadů mdlé trávy(Na)
se s věky dohovoříval den mizící proud dravý(Na)
učením tragickým Čím život rozklenu(Na)
ráj z práce vytvořím či z krve pramenů(Na)
Sen pýchy královské tu sníval zločinem(Na)
já rdousím svobodu popravčím pokynem(Na)
Sen aristokratický v chmurném paláci(Na)
tu o robotě snil jak v kraj se potácí(Na)
Smlouvaly s nebem věže pyšné kathedrály(Na)
jak ovec pokorné by stádo uhlídaly(Na)
Snil v čtvrti sklepních děr kde krysy čenichají(Na)
msty rudou potopou paria o svém ráji(Na)
Snil ten jenž kramářstvím a vše svou ukryl maskou(Na)
lichvařit s nenávistí znal i se svou láskou(Na)
Cos mumlá křičí řve cos soudí žaluje(Na)
vše mluví k srdci dávnem Přelom času je(Na)
Jen ten jenž zvítězit šel nesnil již Ten prací(Na)
a vůlí živoucích se v heroů dny vrací(Na)
Co mroucí opusť řek To co mi brali kdysi(Na)
pod mýma rukama se oživuje křísí(Na)
Hle podnikavá píle pionýra věku(Na)
jdu rozrůstati množit svítím letím teku(Na)
A jako vězeň propiluje mříž a staví(Na)
obrovské Město kolem Vzduch chce slunce zdraví(Na)
Ta dávnost v tmu uliček zhuštěna(Na)
tu končí a v jiné už Město vplývá(Na)
v boulevardy široké vlající stromů kde hříva(Na)
se do dáli řadami ztrácí a laskána pěstěna(Na)
se ze široka občansky rozbíhá ulice(Na)
toť jímka tisíců lidí práce již hlučíce(Na)
v svá předměstí(Na)
se v domovy ubírají co aut řvou signály(Na)
a drožky letí a omnibusy patrové kymácivé(Na)
s lidmi na točitých schůdkách zábradlích zbotnaly(Na)
že se spěchem splývá tu zdar i zrudne neštěstí(Na)
Jak vězeň je staré Město jenž dívá se mříží(Na)
obřího mostu jenž přepíná údolí dálky víží(Na)
a naslouchá tunelu hřmění jenž chrlí tramwaye vlaky(Na)
a polyká spousty lidí a vyplivne před jeho zraky(Na)
Kol dokola budov trojúhelníky a čtverce(Na)
rozťaté křižovatky ulic nad nimiž zdá se plovou(Na)
budovy vzdušné jak koráby mlhou pohádkovou(Na)
s vížkami trčícími mladě tak jak pérce(Na)
kde paláců vládních a škol labutí skupina(Na)
chrám bílého divadla(Na)
kde v mírné výšine usíná(Na)
a dívá se do řeky zrcadla(Na)
kam od města mateřského po řadě za mostem most(Na)
se klene v spěchu a perspektivu tvoří(Na)
nesčetných mostů za nimiž modře hoří(Na)
Vltava s loďmi jichž hravá míjivost(Na)
spojuje čarami šněrujícími běh(Na)
s protějším břehem lesk dává vodě a stříbrný šleh(Na)
Toť svobody obraz vzdušné průhledy všeho v dál(Na)
tu do šírá cesty hvězdovitě rozvětvené(Na)
spěch stálého vynalézání a zisku o lepším snu(Na)
jenž poctivě posed a jal(Na)
neb pevnou mzdou cinká ti k řemesla dnu(Na)
jež demokratické vždy teď rovně tě s každým cení(Na)
jsi bezpečen s ženou a dětmi že od Města do kraje(Na)
jak okem se vpíjíš a nasloucháš pozorným sluchem(Na)
neb daleko zrada je(Na)
jsi mezi rovnými kde vyvýšíš se jen duchem(Na)
To Město obrovskou prací roste a zpívá(Na)
To Město láskami mladými říjí(Na)
Již v nesmírný vzrostlo kruh(Na)
jak od jádra broskev zralá(Na)
Zkřížené boulevardy hoří tisíci barev a duh(Na)
lesíčky parky a hájky zeleň stálá(Na)
se rozzeleněla na periferii(Na)
Vše hučí jak harfa lidských radostí a muk(Na)
jež dotýkána je miliony ruk(Na)
a věcně živá(Na)
i s mrtvými si na hřbitovech zpívá(Na)
Z celého světa černé napiaté žíly(Na)
jdou v bouřlivé srdce nádraží(Na)
tak náhle vběhly a růst svůj zapustily(Na)
se světly na stráži(Na)
Tu od všech větrných směrů bouří rychlovlaky(Na)
bohatství s kulturou nesou a spřátelenými zraky(Na)
cizinci objímají tvé Město v seskoku(Na)
tvá skladiště plní se zámořským zbožím(Na)
co spousty jež vyvážíš ty se hromadí a věží(Na)
vagony praskají tíhou kde miliony leží(Na)
pod zrakem božím(Na)
tvé vojsko mladé tvé učené expedice(Na)
tvé zámořské hrdinné výpravy(Na)
mláď tvoje tu vítá a se starci zjasněné líce(Na)
si doma pak vypráví(Na)
tu bouřné větry ti vanou ze všech světových stran(Na)
jazyků zpěvavých Bábel(Na)
ty slyšíš Bůh mluví i chechtá se ďábel(Na)
jsi milován hledán i štván(Na)
Hřmí promlouvá město tvé budoucí(Na)
jak otec by k synovi řek(Na)
Buď svým a svým zůstaň a neprohřeš se sobě(Na)
buď světovým však českým v životě i v hrobě(Na)
svých velikých mrtvých nezapomeň pro zítřek(Na)
Žij vyjdi do života nechej žít(Na)
svobodný osvoboď tak budeš vítězit(Na)
nezraď a neživ zrádce(Na)
vždy blízký pravdě vůlí vírou horoucí(Na)
pionýr práce(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
10 |
| Celkem veršů: |
141 |
| Neurčeno: |
141
(100 %)
|