Melancholie života.

Antonín Sova

Vozil jsem Nudu po městech šerých a truchle zamlklých(Na) teskných jak celá Přítomnost Minulost celá i Budoucnost(Na) Střech prejzy sesedlé dřímaly v měkké vodové zeleni(Na) Jaro házelo na stupně chrámů květiny sněžné(Na) Vozil jsem Zimomřivou Tupou a Slepou pro všecko(Na) oba jsme ponuře mlčeli zahrabáni v své plaidy(Na) Visionářským prázdnem její zrak smaragdem planul(Na) ruce její mne studily a její dech mne zmučil(Na) Konečně V hlubokých lesích Snů já hodiny vyčkal(Na) To bylo echo Strašné a teskné jak stisk jsem jí hrdlo(Na) Postál jsem nad ní dlouho Ani lístek se nehnul(Na) Zdraví samci mne čekali dávno do svého kruhu(Na) Dlouhou a hrdou a vítěznou řeč jsme mluvili tenkrát(Na) na sklonku Podzimu rozvážní stárnoucí prodajní hloupnoucí(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Neurčeno:	14 (100 %)