Melancholie života.

Antonín Sova

Vozil jsem Nudu po městech šerých a truchle zamlklých, teskných jak celá Přítomnost, Minulost celá i Budoucnost. Střech prejzy sesedlé dřímaly v měkké vodové zeleni, Jaro házelo na stupně chrámů květiny sněžné. Vozil jsem Zimomřivou, Tupou a Slepou pro všecko, oba jsme ponuře mlčeli, zahrabáni v své plaidy. Visionářským prázdnem její zrak smaragdem planul, ruce její mne studily a její dech mne zmučil. Konečně! V hlubokých lesích Snů... já hodiny vyčkal... To bylo echo! Strašné a teskné jak stisk' jsem jí hrdlo. Postál jsem nad ní dlouho... Ani lístek se nehnul... Zdraví samci mne čekali dávno do svého kruhu. Dlouhou a hrdou a vítěznou řeč jsme mluvili tenkrát, na sklonku Podzimu, rozvážní, stárnoucí, prodajní, hloupnoucí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

637. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMNÍ ODPOLEDNE. (František Taufer)
  2. TULÁCI. (Karel Červinka)
  3. OKAMŽIK TOUHY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  5. TAJEMSTVÍ PODZIMU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Poslední květ. (Antonín Klášterský)
  7. R. S. (Božena Benešová)
  8. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  9. Sonet – prolog. (Josef Svatopluk Machar)
  10. báseň bez názvu (Karel Babánek)