OKAMŽIK TOUHY.

Adolf Bohuslav Dostal

Taková náhle podivná touha mne chytla(X5f) utíkat kamsi daleko daleko z města(X5f) stišená stráň se v samotách myslí mi kmitla(X5f) pod stromy v květu v obilí ztracená cesta(X5f) Cítila duše vzduchem jak zavála vůně(X5f) jakoby květů pršelo okolo na sta(X5f) Byla to chvíle ale teď srdce mi stůně(X5f) ztrpklo mi jako závistný ikonoklasta(X5f) Touha už zmlkla a jenom zůstala tíseň(X5f) a jenom chůze je mi tak těžkou a smutnou(X5f) někde je slunce usměvy jaro a píseň(X5f) a my tu vadnem snítky jež od větve utnou(X5f) Až budem jednou ženo má staří a schřadlí(X5f) na marno vyšlá touha ta všechna se vrátí(X5f) jiní že žili my jen že sny jsme si přadli(X5f) to na dně srdcí do smrti bude nám lkáti(X5f)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

971. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V PODZIMU. (Jan Červenka)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Poslední květ. (Antonín Klášterský)
  4. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  5. None (Karel Babánek)
  6. Podzim na horách. ( K. Egor)
  7. Konec! (Jan Červenka)
  8. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  9. VÝČITKA. (Petr Fingal)
  10. Své mateři. (Stanislav Kostka Neumann)