Své mateři.

Stanislav Kostka Neumann

To někdy touha chytí se mé duše a již to letí, letí k domovu... Ó, nemyslil jsem, že v mém srdci ještě intimních citů ušetřen je květ... Jak májové když napadaly deště a v loňském listí počlo se to chvět! Ó, nemyslil jsem, že to srdce divé, po nenávisti stále lačnící, to horké srdce pohanské a mstivé, za pyšný úsměv vždy se kryjící, že moje srdce schopno takých citů a že v něm ještě tolik lásky je...! A teď zřím v jeho nejtajnějším skrytu tvůj, máti, portrét... nic ho nesmyje. V přívalů vzdechů, zlob a pohrdání, že srdci nelze, nelze oddychnout, v té vřavě smíchu, pláče, proklínání přec zachoval jsem sobě tichý kout. Mě otrávily bojů hořké chvíle; žal teď se vkrádá mojí do dumy –: mé záští plné – a to tvé tak milé, těch srdcí dvé si sotva rozumí! A přec se teplo měkkou vlnou lije na smutek můj v podzimním večeru – – kdes ozvala se známá melodie té hrdé hymny velkých záměrů... a cítím zas, jak v krvi se to pění... kde vzpomínky jest na tě milý vděk? Vše prchlo juž... Jen ještě v rozloučení, ó, vezmi rychle vzdušný polibek!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

503. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. NA JAŘE. (Irma Geisslová)
  3. Andante. (František Táborský)
  4. OKAMŽIK TOUHY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. DOKONÁNO. (Adolf Červinka)
  6. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  7. Jen vy ne, písně mé. (Adolf Heyduk)
  8. SÁM OPĚT... (Bohdan Kaminský)
  9. SLUNEČNÝ DEN V JESENI. (Antonín Klášterský)
  10. Konec! (Jan Červenka)