ZIMNÍ ODPOLEDNE.

František Taufer

Sníh laškující poletoval k osiřelé zemi a vítr chladný v polích neúnavně zametal. Hned po poledni rozlehlo se šero světnicemi a v něm mi nahořklý květ upomínky vykvetal. Dny uplynulé z něho silně zavoněly s vyčítající, trpkou příchutí. Na záspi kroky těžké zaduněly, a v okně stál můj starý život bez hnutí. Chtěl jsem co’s zavolat, však rty byly němy. Jen ruce své jsem mimovolně rozpínal. Kdo zavlál to zde tiše perutěmi? To život píseň monotonní zazpíval: Mně nikam neujdeš! Jsi můj a budeš mým, neb mne nenávidíš, přece máš mne rád, a sáhneš v žízni znova k číším plným a nad propastmi budeš s úsměvem si hrát. Zas vášeň stará rozpálí ti tělo a v kostech zamrazí touha po ženě. Co uplynulo, ještě neumřelo. A stará vina v zoufalství dožene. A budeš stále kolísavý, chabý, a dny tvé budou prázdny, bez květu. budeš k smrti hladov, blázne drahý, chléb ze tvých hříchů naposled ti uhnětu!” A houstne šero. Hraje vítr v poli a sníh se sype stále hustěji. Je mi tak divno. U srdce mne bolí. To by se krásně umíralo v závěji – – –

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1148. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVOT V KŘESLE. (Emanuel Čenkov)
  2. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ. (Petr Křička)
  3. NÁVŠTĚVA. (Adolf Červinka)
  4. OKNO (Viktor Dyk)
  5. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  6. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby: (Josef Kuchař)
  7. Šedivý den. (Karel Červinka)
  8. V zátiší. (Xaver Dvořák)
  9. PODZIMNÍ DÉŠŤ. (Karel Červinka)
  10. PŮLNOČNÍ VĚTRY. (Adolf Červinka)