OKNO

Viktor Dyk

To není okno jiných lidí, jímž někomu se hledí vstříc. To není okno, jímž se vidí do náměstí a do ulic. Tam vidíš svět, svět vidí tebe, koketní postoj sluší líp. Zde vidíš jenom kousek nebe, zamračeného nebe cíp. A všechno živé vzdáleno je, co cítí, myslí, trpí, mře. – Zavře-li osud okna tvoje, tu jiné okno otevře. Slyšel jsem šelest jednotvárný deště. Lednové jitro bylo a tma ještě. A chodě dlouho chladnou svojí celou, já viděl cestu smutnou, zblátivělou, sychravým, chladným deštěm zkřehlý sen, lidi, již hledí tupě z okna ven, jak čekati by něco zapomněli. Déšť padá, padá, padá zatvrzelý. Za kapkou kapka padá na hrudy. Za osudem jdou osudy. Za oknem vaším, kterým v kalné nebe zírám, své okno otevírám. A jak jsem okno pootevřel sluneční se tu rozvil svit. Kde je ten stesk, jenž srdce sevřel? Pospěšte okno otevřít! Sklo klame vaše zamlžené, nezříti nežli těžký krok, nic nežli tváře zarmoucené a zabloudilých monolog. A zatím zní to slavně z dálky nad bědou času přešlého. Blaze je lidem jasných očí u okna otevřeného.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

680. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA BOUŘNÉ NOCI. (Antonín Klášterský)
  2. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ. (Petr Křička)
  3. Květině v prázdném pokoji. (Josef Václav Sládek)
  4. PŮLNOČNÍ VĚTRY. (Adolf Červinka)
  5. PODZIMNÍ DÉŠŤ. (Karel Červinka)
  6. Moje mládí. (Josef Kuchař)
  7. Dešťové kapky. (Jan Červenka)
  8. V zátiší. (Xaver Dvořák)
  9. VETŘELEC. (Karel Babánek)
  10. XVIII. Je duše tak zimomřivá (Jaroslav Vrchlický)