Do sebe vnořen...

Antonín Sova

Do sebe vnořen...
Do sebe vnořen, naslouchám v bolestné chvíli ten horečný pokřik vzbuzených ve mně hlasů... V nich zlozvuky velkých sklamání zhluboka kvílí dnů ozvěnou, v dlouhém zmírání Časů... Ze skleslých generac nevane radost ke mně, vše pozdních kultur velikost únavou plní. Hledejme sebe, sebe... Tam nových lidí země. A ohně rozžaté tam v obzorech se vlní... [87]