Pozdrav bouřlivé noci.

Antonín Sova

Pozdrav bouřlivé noci.
Tu bouřící, tu hřímavou noc osamělou pozdravuji, jak černých orlů tažení a jásot skal a chechtot slují. Chci zžehnut býti vášněmi, ohnivé blesky ať v nich svítí, a vichrů smečka bouřlivá puštěna do hor bude výti. Ho, jak ty vichry štěkají! Vše vyvráceno ve mně leží! Já dávno čekal noci té, psi kleteb mých už hřbety ježí. Sražené můry v duši mé v úzkostném zmatku poletují, – mí dobrodinci počestní se na svých ložích převalují. [114]