V GROTESKNÍM SVĚTLE

Antonín Sova

Široká, světelná záře se slila nad krajem nemocné, sinavé země. Večer je hasnoucí. Tesknota byla na věcech kolem a ve mně, a ve mně. Bylo jí tolik v barvách těch smytých, ve stromech vztyčených do vzduchu temně, v tónech jen vzlyknuvších, jakoby skrytých, nejvíc jí bylo ve mně, ve mně. Jako kraj z balady dávné, kraj bílý v světle has’ groteskním, pohoří hasla. Jak cesta z balady, kudy smrt v chvíli pojede, sinavá cesta se třásla. Napial jsem sluch svůj, – jak jednozvuk hrůzy vysoký, teskný tón much se třás’ jemně. – Used’ jsem u cesty skončiv svou chůzi; – čekal jsem, – a ta tesknota ve mně.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby