V GROTESKNÍM SVĚTLE

Antonín Sova

V GROTESKNÍM SVĚTLE
Široká, světelná záře se slila nad krajem nemocné, sinavé země. Večer je hasnoucí. Tesknota byla na věcech kolem a ve mně, a ve mně. Bylo jí tolik v barvách těch smytých, ve stromech vztyčených do vzduchu temně, v tónech jen vzlyknuvších, jakoby skrytých, nejvíc jí bylo ve mně, ve mně. Jako kraj z balady dávné, kraj bílý v světle has’ groteskním, pohoří hasla. Jak cesta z balady, kudy smrt v chvíli pojede, sinavá cesta se třásla. Napial jsem sluch svůj, – jak jednozvuk hrůzy vysoký, teskný tón much se třás’ jemně. – Used’ jsem u cesty skončiv svou chůzi; – čekal jsem, – a ta tesknota ve mně. 36

Kniha Ještě jednou se vrátíme (in Dílo Antonína Sovy, svazek 13) (1926)
Autor Antonín Sova