VZPOMÍNKA Z JIŽNÍ CESTY

Antonín Sova

Pohoří dlouhých stíny v jezeru zelení temnou pruhy tmavé kladly. A lodic bílé plachty létly k večeru. Kdos blouznil, vzepřen lodic na zábradlí. A zřel, jak zámky zrudly, v blízkém pobřeží v posledním zlatu parník jak se ztrácel a kterak večer do vln vykrvácel, hor do vrcholů, oken, do věží. Pak, jak by žhavé uhlí zšedalo. Po stráni bílé město s vrchu běží. V jezeře, zdá se, poklad hledalo. Snad štěstí ve svém vlastním obraze? Jak žena, vínem spitá, přeblaze by do zrcadla zřela, blouznivě? Již noc... Jih voní prudce, ohnivě.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

513. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U moře. (Otakar Mokrý)
  2. NÁLADA U MOŘE. (František Kvapil)
  3. UTOPENCI. (František Kvapil)
  4. RESURRECTURIS. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  6. VEČER NA BŘEHU MOŘE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  8. SNY (Eduard Albert)
  9. První lásky... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  10. PRAMEN (František Serafínský Procházka)