VZPOMÍNKA Z JIŽNÍ CESTY

Antonín Sova

VZPOMÍNKA Z JIŽNÍ CESTY
Pohoří dlouhých stíny v jezeru zelení temnou pruhy tmavé kladly. A lodic bílé plachty létly k večeru. Kdos blouznil, vzepřen lodic na zábradlí. A zřel, jak zámky zrudly, v blízkém pobřeží v posledním zlatu parník jak se ztrácel a kterak večer do vln vykrvácel, hor do vrcholů, oken, do věží. Pak, jak by žhavé uhlí zšedalo. Po stráni bílé město s vrchu běží. V jezeře, zdá se, poklad hledalo. Snad štěstí ve svém vlastním obraze? Jak žena, vínem spitá, přeblaze by do zrcadla zřela, blouznivě? Již noc... Jih voní prudce, ohnivě. 46

Kniha Ještě jednou se vrátíme (in Dílo Antonína Sovy, svazek 13) (1926)
Autor Antonín Sova