HLASY VEČERNÍ SAMOTY

Antonín Sova

Les nad řeku kosmaté větve věsil(Na) jak smuteční závoj černavý(Na) Pták vylét jenž kročejemi se zděsil(Na) a zapad jak kamen do trávy(Na) Pak bylo už ticho Jen bledá řeka(Na) jak olověná se nehnula(Na) kol dokola tráva bujela měkká(Na) a přes břehy k tůním se přehnula(Na) Vše kleslo do tmy chlad vlhký vane(Na) Oh osamělosti jak smutek jal(Na) Jen jedno světlo jak začarované(Na) se dívá s výše temných skal(Na) Teď z dalekých dědin rozhlaholily(Na) se zvony v předvečer sváteční(Na) Teď jakoby kdosi kdo nemá již síly(Na) zavolal z řeky a zmizel v ní(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Neurčeno:	16 (100 %)