HUDBA TEPLÉ NOCI

Antonín Sova

Noc blouzni svítila horečkou teplých par(Na) přes palouky rozvod skvrny stříbr kladla(Na) V ní jakoby všecky noci se slily dávných jar(Na) a je jak moře a dlouho neuchladla(Na) Ne ne tvá ruka již v ruce nehoří(Na) Přec průvod blouznivých slov srdce zpí(Na) vše naslouchá ješ i tráva i vlni pohoří(Na) i chatrč rozcucha i vrba kři(Na) a zpola probuzeno vše slouchá jak zve se(Na) zpěv mar zpěv zašlý zpěv pošeti(Na) z trav kytici zrosenou kterak čas po čase(Na) k rtům tisknu a tisknu v té sentimentál chvíli(Na)