Mimosa Klára když k podzimu již(Na)
jí schýlil se život že shasínal spíš(Na)
kdes v sežloutlém dopise našla dvé slov(Na)
Na podzimních snů svých se vydala lov(Na)
Tož za štěstím které kdys mohla žít(Na)
a ztracené dny jím oblažit(Na)
Je rozloučil kdysi zlých pomluv stín(Na)
Byl básník a proto měl více snad vin(Na)
Teď mnila kdy k smrti churaví(Na)
snad vykoupí ho a pozdraví(Na)
zvlášť vůni li přinese z rodných lad(Na)
zpěv pasáků prostý a zvonků stád(Na)
Ač přežila modu i starý zvyk(Na)
zas promluvil z dopisu milovník(Na)
Ač minulo dlouhých čtyřicet let(Na)
je skandoval skelet o skelet(Na)
ač převálo listí tolika jar(Na)
v těch slovech dvou starý hořel žár(Na)
Nuž v město jež mívala nejraděj(Na)
že dopisu toho tam ústil děj(Na)
ji dobrodružství a touha zas(Na)
a předtuchy divné vedl hlas(Na)
Ta síla dvou slov ji hnala sem(Na)
zmocněná vůlí a úžasem(Na)
Dům nalezla známý a zahradu(Na)
v kaštanů rozkvetlých prochladu(Na)
A lehce a tančivě chtěla se brát(Na)
závory tknout se zavřených vrat(Na)
však sotva se vlékla jak bylo jí mdlo(Na)
když zdvihala kovové klepadlo(Na)
A sladkým a ptačím hlaholem(Na)
vzduch naplnit chtěla kolkolem(Na)
a vůní jež růže dýchaly(Na)
jež ve svadlou ruku ji píchaly(Na)
však slova jí vázla na retech(Na)
a sevřeno srdce ztajen dech(Na)
To bylo tak divno že dlouhý řad(Na)
se postav před ní počal brát(Na)
i za ní že každého drtil žel(Na)
proud odtud nový a proud tam zas šel(Na)
i milenci spolu tu kráčeli květ(Na)
z nich opojně voněl zvuk stříbrných vět(Na)
A všichni šli chodbou v klid antických váz(Na)
dne přísvit se tlumeně okny třás(Na)
a všecko tu vzdušno a do kořán(Na)
a všemu tu tichý poklid přán(Na)
svit zašeřen v dřímavý zlatový tón(Na)
Též vkročila přes práh A vidí toť on(Na)
Spal v lenošce stařec byl na šíj vlas tek(Na)
byl bílý z tmy svítil jak paprsek(Na)
a že byl vždy básník a polobůh(Na)
kol mladých Mus tančil neslyšný kruh(Na)
Ty na loutny hrály a zpívaly(Na)
a velkými zraky se dívaly(Na)
A právě že krásně umíral(Na)
jak žil a jak rosil a jak zrál(Na)
vše zapěly života o kráse(Na)
o lehkosti mráčků vln o jase(Na)
o vítězství duší jež přemohou(Na)
mátožnou mdlobu nebohou(Na)
O hrdinné síle v níž ožije(Na)
ctnost prastará k světlu se probije(Na)
o dobrodružstvích všech příkrých cest(Na)
kde ve výší duše sama jest(Na)
jak somnambul horských po srázech(Na)
květ hledá v dnech žhnoucích a ve mrazech(Na)
Co zpívaly takto a tančily(Na)
kol starce již hodiny zračily(Na)
že života jeho se staví běh(Na)
Poslední rozplýval se dech(Na)
I štkali kdož přišli mu vzdáti čest(Na)
pokorného srdce jež vděčno jest(Na)
A Musy se tratily hasnul tón(Na)
na loutny hraný a barbiton(Na)
do urny jež u jeho stála hlav(Na)
jen pršel pozdrav na pozdrav(Na)
a kytice prosté i nádherné(Na)
zpěv hymnický vzlyky důvěrné(Na)
A všichni když odešli naposled(Na)
jen Mimosa zbyla Jej líbala v ret(Na)
Byl němý a ztuhlý byl přestuden(Na)
Den shledání smrti a smíru den(Na)
A mezi nimi co stalo se kdys(Na)
truchlícím stínem přikryl tis(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
14 |
| Celkem veršů: |
84 |
| Neurčeno: |
84
(100 %)
|