JINÁ PÍSEŇ.

Antonín Sova

Když bez slz jsou oči a šustíme dny bezradostnými jak listí, mrou chvíle, jež nemají lásky mé ni nenávisti, klid bez mraku znepokojivý když sluncem vše na prach suší, mrak čekám, den neklidný, bouřlivý, blesk prožehnouti duší. Ten osvítí všecko do dáli, že uzřím z mlhy a deště kdož láskami mými se zklamali, se naposled ohlédnout ještě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

278. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEDEN VEČER... (Zikmund Winter)
  2. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  3. Alejemi. (Emanuel z Čenkova)
  4. Míť někde v očích světlo sympathie, (Jan Evangelista Nečas)
  5. Spleen. (Jiří Karásek)
  6. (PŘÍTELI VLAD.) ( H. Uden)
  7. Ve své jizbě. (Adolf Brabec)
  8. v bludném kruhu (Stanislav Kostka Neumann)
  9. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  10. Kam jdu? (Adolf Brabec)