Kam jdu?

Adolf Brabec

Kam jdu? Noc zoufalá mi v cestu černé růže hází, jak samet černé růže bolesti a ztrát, v té noci bez konce vstříc nikdo nepřichází, ni přítel, žena, již bych upřímně měl rád. A krokem bojácným se bolest za mnou plouží, že duše zmírá neklidem a únavou! Kde jsou ty říše jasné, po nichž srdce touží se září sluncí žhavých, modří dumavou? Kde jsou ty ženy, o nichž láska zpívá, kde jsou ta srdce, pro něž jiná krvácí? Kde zrak, jenž jinak ve svět se dálný dívá, kde mládí je, jež víc se nevrátí?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

378. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  2. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  3. JINÁ PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  4. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  5. ŽENÁM. (Josef Merhaut)
  6. PÍSEŇ O KONCI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ (Antonín Sova)
  7. STÍN. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. Kristu na kříži. (Augustin Eugen Mužík)
  9. V noci při práci. (Boleslav L. Černý)
  10. MYSTICKÁ MILENKA. (Otakar Auředníček)