JARNÍ NOC

Antonín Sova

JARNÍ NOC
Snivý, jarní, vůní rozšlehaný dech... Spí ta země jako v snech. V pýří květů, v záři hvězd. Jako v pohádce to jest! Břízy kývnou, zavzdychá si keř. Modrá šeř na oblázky padá v brod, v bílé květy, v tůně vod. Ač spí v temnu kolem zem, teplá je svým jarním úsměvem. Jak by přebolenou bolestí zachvíval sen o štěstí. 18