Z NÁVŠTĚVY DOMOVA

Antonín Sova

Já sestoupil s vlaku. Vzduch černavých tříd vstříc dolét mi puchem a vřavou. Můj slunný pojednou rozptýlen klid, a tesknota projela hlavou. Teď cítím, že sám jsem a odloučen zas, že sednu dnes ku knize známé a vyhlídkou na střechy zkrátím si čas, vše bude jak před tím, to samé. Pár přátel, pár nepřátel, hromádka knih, ty krvavě spředené plány, pak proklatá rozkoš, jak péro jsem zdvih’, i zoufalých nezdarů rány. A touže jdu ulicí; míjely v ní vozy i průvody v zmatku, v to arie Verdiho pištěly kdes na vlašském kolovrátku. Vše do zadu uběhlo, lesy, stín, nach, vsi, potoky, šumící tráva. Jen slunce šlo se mnou až do ulic těch, a teskně tu zapadává.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

661. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MDLÁ VŮNĚ. (Adolf Brabec)
  2. Jar. Vrchlickému v r. 1893. (K čtyřicátým narozeninám) (Josef Svatopluk Machar)
  3. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  4. Kniha (Antonín Klášterský)
  5. JEN CHVÍLI JEŠTĚ (Růžena Jesenská)
  6. IV. 17. LEDNA 1915 (Josef Svatopluk Machar)
  7. PETRU BEZRUČOVI. (Josef Svatopluk Machar)
  8. KONEC. (Arnošt Ráž)
  9. ČTENÁŘKA. (Karel Václav Rais)
  10. MODERNÍ HAVRAN (Jaroslav Vrchlický)