DÁMA S PSÍKEM

Antonín Sova

DÁMA S PSÍKEM
Toť jejich radost... V paletu, v parádním, starém paletu, s košíčkem na ruce vrbovým jde tichem stromů hrobovým, psík za ní, křivé nohy své do půdy staví bortivé a u cest kolovrátků jek kňučí a rve si obojek. A dál jde stezka... Travinou se vine plochou rovinou. Kmitne se, ruchem zděšena, u nohou rosička zelená. A kolem kytek lesklá žluť nad bahnitou se chýlí rmuť, i její stín tam padá mdlý, zachvívá se a zrcadlí. Pak domů, domů kráčí zas, trub vojenských co víří hlas a po ulicích zpožděnou se tluče tichou ozvěnou. 56