REMINISCENCE

Antonín Sova

Ó ty mi odpustíš viď Mimi dra(J5f) když oslovím dávným děckým jménem(J5f) to jméno slad zas mi v duši sa(J5f) hned teplo je v mém srdci rozechvěném(J5f) Hned vzponám na město svého mlá(J5f) na korso park na sta vodojemy(J5f) a květem obale stromořa(J5f) na hřbitov zastí cypřišemi(J5f) Zní buben vojska den ulic tichem(J5f) potul herec mihne se tam časem(J5f) a krásky buj se zvonivým smíchem(J5f) jdou gymnasisté s rozcuchaným vlasem(J5f) Ó Mimi dra sne děc touhy(J5f) fantasie podiv a smě(J5f) ten čas ten byl mi k nepřečká dlou(J5f) a týdny přešly jako roky ce(J5f) A ve vlaku teď sešli jsme se ma(J5f) jsi nevěstou ó rci kam jedeš (J5f) A zda jsi plakala při vzpo(J5f) a zda jsi často vzponala skry(J5f) Tvé vel oko hustou řasou blýská(J5f) a tvoje pleť je heb sameto(J5f) zda víš jak se mi po tvém smíchu stýská(J5f) a každou chví touha roste no(J5f) A nevíš jak srdce plníš jarem(J5f) viď odpusť mi a usměj se zas jem(J5f) mně bude tak jak žil bych v měs starém(J5f) a prv láska zabouřila ve mně(J5f)