BUDOUCNOST

Antonín Sova

BUDOUCNOST
My budem stále v starých bojích žít a tytéž žaly do dna pít. My půjdem žitím v starých kolejích a s námi Práce, Smrt a Hřích. To stejné bude... Převalí se čas, leč žebrák v hadrech bude zas. Týž pot a krev se bude v proudech lít pro cizí jmění, cizí klid, o chléb se rvát jak hladovící pes zas bude člověk jako dnes, a v chrámech bít svou hříšnou hlavou v zem vzrušený, v slzách, něm. Zas v hřmení strojů, lisů, v písmu kněh to nenajde, co chtíval v snech. Zas láska k ženě a sny o štěstí mu zoufalé přinesou bolesti. Snad králů nebude? Na místě jich se nové moci purpur zdvih’! 99 Snad smrti nebude? Pak v poušti skal zas by ji člověk vyhledal, neb svobodného klidu roste květ za hroby až, v nezměrnu let. 100