KRAJINA
Jak miska zelená luh sáhá k strži,
již hor lesnatých tlum dokola svírá.
Ve trávě husté bařina se drží,
kde pramének se po praménku sbírá.
Ve proudu pstruh na mušku číhá zchytra
a rosa plá a tráva voní zjitra.
A jak jde tudy cestou v pole z rána
sbor oráčův a klidné spřeže volů,
na cestě vzlétá poplašená vrána,
by u samoty klesla zvolna dolů,
kde v stupníkách jak proudy krve v žíly
den celý stoupa v křemen buší bílý.
A dál jsou sklárny, z nichž se prouhou vine
kouř do pasek, kde laň se v houšti pase.
Kdes po cestě jdou velké vozy líné,
jich řetězů třesk sem až rozléhá se.
A jak jde v sklárnu dav dělníků němý,
ty mníš: To pouta vlekou šlepějemi.
108