JEŽÍŠEK

Antonín Sova

JEŽÍŠEK
Že též jsou něžni u nás, o tom víte: a já se právě v okno jizby díval papírem slepené a neumyté, po černých stěnách stín se v kouty vrýval, a dveře bez petlic, tu černá bidla nad pecí visela, tu holubice, zrobená z vajec, schvívala svá křídla, pár stolic, obrázků a nic již více. Však v mechu jesle barevné tu stály, a stromek drobný blíž mi kynul snětí. A. tušil’s na chvíli, že ráj tu malý, tu bouřit bude veselý smích dětí! 159