ZIMNÍ ODPOLEDNE
V neděli ve vesnické nalévárně
je opět plno... Slepec a harmonikou
veselé kousky hraje jednotvárně,
a kejklíř v koutě s činkami a s dýkou
a s mečem produkci svou počal právě.
Sněží se venku... Okno mží jen dýmem,
a hlavy jen se pohnou kolébavě;
vše neurčitě, jako v snech kdy dřímem’,
je v koutě zřít.
A venku pohřeb křáčí,
zpěv „miserere“ nejasně sem vniká,
že křižují se největší hned rváči! –
Pak dál, jak dříve, vřeští harmonika.
160