Světlá noc.

Antonín Sova

Hvězdnatý obzorvše v noc mizí pouhou, zpěv ptáků stichi cvrčků tenký hlas. Dva blouzniví si sedli v letní čas pod růží keř noc celou prosnít dlouhou. Nejasnou, sladkou chvěli se tu touhou; pln polibků vláhjejí bujný vlas, jak jantar žlutý byl, jak zlatý klas, a lichotně jej šlehal zlatou prouhou. Jak čínský kejklíř, vějířem jenž mává, by motýle dva dohromady sved’, v snů aether Láska unesla je smavá. A jak noc po špičkách jde, zmlkající, motýli, v divý jen se dejte let, a vy se líbejte, vy milující!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

196. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hvězdný mír. (Alfons Breska)
  2. Jarní noc. (Eliška Krásnohorská)
  3. III. „Jehož Jsi, Panno, porodila!“ (Xaver Dvořák)
  4. KOUZELNÉ NOCI. (Otakar Auředníček)
  5. Vše ticho. (Adolf Heyduk)
  6. Noc divně světlá. (Růžena Jesenská)
  7. Hvězda. (Xaver Dvořák)
  8. DOHOVOR. (František Kvapil)
  9. Rybník v červáncích. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Měsíci. (Jaroslav Vrchlický)