VÁM ČEST!
To čin byl jednou heroický
a skvělý v našem prostředí;
až posud slovo bylo vždycky
jen pouhé slovo, jež se dí.
Jež vane a se rozeptýlí
jak povětřím hrst pápěří;
ať slib, ať hrozba promluví-li,
jimžto už nikdo nevěří!
Šik mužný je dnes vaše strana,
nad niž se jiná necení;
snad s vámi dočkáme se rána,
jež první sen náš naplní.
Okřálo srdce od naděje,
jak červánek by nebem šleh’,
konečně zase chvíle zde je,
národních legend, jedna z těch!
Jak by z těch pomníků zde všady
sestoupil mužů slavný řad,
ty tvrdé hlavy, jmout se vlády,
co právo naše, dobývat!
19
Jistoty pocit jde nám hrudí:
semknout se v nové legie,
zanítit nitro, které studí,
jak v Čechách jednou ať zde je!
20