ZDAR LUŽICI!
(Mladému hnutí)
Život se v tobě hnul a raší,
nikdo ho nezdolá už víc,
neb dějin duch chce, byste žili,
v svůj národ zas se obrodili,
zlý sen by rozplynul se v nic!
Zář dějin tvých tě věnčí: znáš ji!
opájí, vábí: vstaň a žij!
a cítíš mízy proud jak běží
ti tepnami a život svěží
jak pozvedá tvou hrdou šíj!
Radostný šum jde drahou zemí,
jak les by zčeřil vichru van;
mladistvý ruch jde krajem,
chce býti Vlasti svojí májem,
svůj posléz tady rozbít stan!
Rozhoupá zvony srdci všemi
jak o mystickém vzkříšení,
kdy v hymnech slavných allelují
své mrtvé hroby navracují,
v div stigmat rány promění. – –
63
Život se v tobě hnul a raší!
slovanskou Evropou jde vznět;
milion srdcí zní ti v plese,
milion hlasů vstříc se nese,
slovanský sever, jih i střed:
„Vstaň, sestro, slovanskou a naší!“...
64