SMUTNÁ VÁŠEŇ.

Antonín Sova

SMUTNÁ VÁŠEŇ.
Patří už jinému... Ale to láká ku hříchu svést... Západ se v krvavých záblescích smráká nad temnem cest... Ukradnout vášeň, jíž poznal jiný, jenž netuší... To horečné tajemství něčí viny mít na duši... Za nocí, za dnů co žádost hoří, plá smyslů hra... Kdos tělo již urval a duchu se koří a láska zrá... Poslouchat jednoho, s klidným čelem se jeho zdát... A druhého s vášní divokých šelem milovat... 9