BALLADA O MRTVÉM DRUHU.

Antonín Sova

BALLADA O MRTVÉM DRUHU.
Mně zdálo se: Můj mrtvý druh za noci přišel, šept’ mi v sluch... Zrak zahořel jak za živa... Knír plavý, gesta bláznivá... Unylý láskou, zamyšlen tou délkou, již má noc i den, samotou hrobů zastrašen, cos šeptal na omluvu svou: že velké srdce pod hrudou tak směšně malou uložil a v mysterie hrobu skryl... Pak děl: Rci, druhu rozmilý, zda nezoufá? zda nešílí?... Skryl jsem se smutkům, radostem, polibkům té, již čekal jsem... 34 A v pohaslý já zřel mu zrak: Zapomeň... Ona nejinak... Nešílí... Znáš ten její smích? Už přehlušil pláč soků tvých... 35

Kniha Lyrika lásky a života (1907)
Autor Antonín Sova

Další vydání

BALLADA O MRTVÉM DRUHU. v knize Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)