ZOTROČENÉ ŽENY.

Antonín Sova

Všecky se vzdaly již mužům všecky všecky(Na) všecky šly do otroctví v dobách plho zrá(Na) Jen jedi Panna zbyla Šla ři šla zticha(Na) se sva svítivých liliových po(Na) Jen jedi milovala ješ prv a čistou láskou(Na) cudnou a dětskou a nesmělou k odevzdá(Na) Tak milovala jak na jaře milovat možno(Na) toho jejž uzříme za sví na(Na) Vetřelce hlídače nad polem lilií zkvetlých(Na) jenž obchá z dálky a žárli hlí(Na) a če kalichy puknou(Na) a vysví lost(Na) Jen jedi Panna zbyla s Hlídačem smělým(Na) Život on znal však a mnoho žen viděl(Na) těch kte se snadno vzdaly(Na) S ním zbyla jenž v žádosti po lu hořel(Na) a s lichotnou nahou hledal(Na) žen zotroče(Na) Ji posled Pannu(Na) ji chtěl by však krásji zotročit(Na) ne tak jako ty kte se daly oklamat(Na) a zlámat jak stvoly nazených mu ží(Na) Ne dary a lstí a šperky a úsměvy(Na) ne odloučením se od přátel jeho volbu(Na) když zhrda zatratili(Na) Všecky se vzdaly ženy lehce všecky(Na) všecky šly do otroctví v dobách plho zrá(Na) Tam v chudých předměstích na tvrdých horkých ložích(Na) všecky se dávno vzdaly V přístavech v lonicích(Na) v nevlídných dusivých domech cicích ztlumenou dou(Na) do třesa řeky(Na) Na těžkých kobercích komnat v zahradách setmalých(Na) oblaky večera přes že ve ši plumi(Na) vyšemi orly pokrcených křídel(Na) K půlno v obrovském měs ženy se nabídly všecky(Na) by sestárly k ránu Jak hed šustilo studem(Na) Jsou stře špičky něž zpod stol vola(Na) a ve zvadlých hlavách žha jsou oči(Na) těm planou kdož vstoupili prá A všecky všecky se vzdaly(Na) Jen jedi Panna zbyla s tělem sněholým(Na) s tím křehkým pasem a s ňadry porozvimi(Na) s tím postrašeným zrakem jenž vetřelce oddaluje(Na) a přece zvěda a připou k so(Na) Jak dlouho přemýšlel Hlídač o krásnějším zotroče(Na) A dlouho čekal k noci muka své lásky dloužil(Na) a dlouho na síc čekal zasví do lilií(Na) a dlouho naslouchal dechu sblížených ve tmě tvo(Na) a dlouho naslouchal šumu lilií jež spaly(Na) ničeho netušíce o jejím nebezpečí(Na) Pak dlouho mar volal nejsladšími jmeny(Na) by naslouchal zmateným slovům naivho vzdoru(Na) Přes šucích lilií pole třásly se jejich hlasy(Na) ty kte se domlouvaly ty stále rozžhavenější(Na) a dlouho ji mar volal nejsladšími jmény(Na) v půlnoci skoro to bylo šinou v lukách úzkou(Na) cesty půl přišla vstříc sama se zotročiti(Na) Všecky se ženy již mužům vzdaly všecky(Na) všecky šly do otroctví v dobách plho zrá(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 16
Celkem veršů: 58
Neurčeno: 58 (100 %)