ROMANCE O ŽENÁCH.

Antonín Sova

Tenkým smyčcem si břízy hrály, jarní větry povívaly... Ženy šly ověnčeny v stráně, my jsme se dívali z dálek na ně... Tančily na slunci v zrosených travách, večera odlesk na horkých hlavách... Všecky jsme znali po jich hlasu, poupata vadla na jich vlasu... Lehkomyslně si s květy hrály, včerejšky vesele pohřbívaly..., přes propast tančivě přelétly mžikem s vítězně naivním, divošským křikem, co my jsme nad hloubkou stáli tak zoufale tam, kde se sypaly smíchu jích korále, střemhlav jsme padali v zoufalém mlčení, v záhad a hrůzy posvátném dotčení...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

180. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SETKÁNÍ. (Antonín Sova)
  2. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  3. SELSKÁ SVATBA. (Bohumil Adámek)
  4. Jarní píseň. (Otakar Mokrý)
  5. V ZLATOU HODINKU. (Václav Šolc)
  6. Šumaři. (Karel Alois Vinařický)
  7. VALAŠKÁ MUZIKA (Petr Křička)
  8. V drsném rachotu hromu (Josef Holý)
  9. Na paloučku. (Josef Kalus)
  10. IV. Bláznění vjelo do párů (František Gellner)