AUTOPANICHIDA.

Antonín Sova

AUTOPANICHIDA.
Bych plakat nemusil, já umřel smíchem a za svou rakví kráčel, pouze sám... Z kaváren vyhlíželi ulic tichem se závistí, že pouze sebe mám... Zhnusiv se sobě, zhnusil jsem se jiným... Snad nebylo těch, kteří pochopí... Čas přetékal svým mořem teskně líným, a lidstvo volalo z té potopy... Však nebe nebylo tak dávno čisto a rovně vždycky nestoupal tak dým... Jen mně v té rakvi nebylo vše jisto: Čemu jsem smál se v jaře, na podzim? 163

Kniha Lyrika lásky a života (1907)
Autor Antonín Sova

Další vydání

AUTOPANICHIDA. v knize Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)