SLOKY.

Antonín Sova

SLOKY.
Přes žloutnoucí stromy šerá v okna zří nám obloha... Maškaráda... Ještě včera chtěl jsem rvát se o boha... Mrtvý, mrtvý, zdálo se mi, světla planou nad hrobem... Živ je, živ, leč němý, němý, výmluvným svým způsobem... 165