Tma počala nad městem pohádky bájit...
A na mostě hořela světla...
Vím... Nějaká bytost mne nemohla najít,
jež touhou, by našla mne, zkvětla...
Kdo byl to, já nevím... Však smutek jsem cítil
a čekal jsem v prostřed síně...
Nějaký tajemný osud se řítil
skryt ve světlech, v ruchu i v stíně...
A bylo mi, jak bych byl tragedii
moh’ nějakou zadržeti,...
jen kdyby mne vyhledal ten, kdo mne míjí
a do propasti letí...