PÍSEŇ O „LEDOVÉ KRÁSNÉ PANÍ“

Antonín Sova

Po moři smuteč(J3m) se lodi pla(J2f) nad skály sosny ční(J3m) v horizont popela(J3f) Ořeší ři(J3m) tu a tam trčí(J2f) Kleč smut bázli(J3m) se k zemi krčí(J2f) Srdce se nezhřeje(J3m) v tvé ruce chlad(J2f) hy a naje(J3m) kde ne žád(J2f) Ty kaž umučíš(J3m) jak se tak váš(J2f) Proč necháš v ně víš(J3m) Proč nezazpíváš(J2f) Tvé oči sever(J3m) jen kru mlčí(J2f) jak ledy jezer(J3m) jak my vlčí(J2f) a úsměv jako zář(J3m) polár k noci žasne(J3f) vše mlčí vlas i tvář(J3m) úžasně krás(J2f) Blíž tebe vzponám(J3m) na fjor lesky(J2f) mlče panoram(J3m) skříže blesky(J2f) zapadlých oken z cest(J3m) přísta loď kam mi(J3f) velikých smutných měst(J3m) kde jsme si ci(J2f)