KRÁLOVSTVÍ

Antonín Sova

Mně Podzim zabzučel divný zpěv za břinkotu mandolíny. Krev krvavě zrála v ohni rév a krajinou ztmavěly stíny. Na mandolínu si vítr hrál a vzpomínky pobídnul zníti... Mé dítě... Já moh’ jsem kdys býti král... Víš... Moh’ jsem tvé království míti... A ona drobounkou nohu svou z pod koketní nadzdvihla řízy: Já mohla tvou býti královnou... Dnes, žebráci, jsme si tak cizí...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby