ROMANCE O ŽENÁCH

Antonín Sova

Tenkým smyčcem si břízy hrály, jarní větry povívaly... Ženy šly ověnčeny v stráně, my jsme se dívali z dálek na ně... Tančily na slunci v zrosených travách, večera odlesk na horkých hlavách... Všecky jsme znali po jich hlasu, poupata vadla na jich vlasu... Lehkomyslně si s květy hrály, včerejšky vesele pohřbívaly..., přes propast tančivě přelétly mžikem s vítězně naivním, divošským křikem, co my jsme nad hloubkou stáli tak zoufale tam, kde se sypaly smíchu jích korále, střemhlav jsme padali v zoufalém mlčení, v záhad a hrůzy posvátném dotčení...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby