SLOKY

Antonín Sova

SLOKY
Jsem člověk směšný, bez víry a bez přátel, ty milují, kdož jak já bídní jsou a nazí. Ty rád mám bez chytráctví, bez lstí, bez kouzel. A přímí, upřímní ti jsou mi nad vše drazí: Kdož třeba přišli vyžít, umřít, srdce dát za pošetilé, smutné, drsné, nelákavé. Kdož neuměli žít a věčný měli hlad, k bestii vášní zahořevše plavé. Kdo nezískavše srdcí lásky řemeslem, neschopni vlichotit se v srdce kohokoli. My nejsme dovední... a srdce příliš bolí. My zahyneme jistě vlastním pod veslem. 141

Kniha Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)
Autor Antonín Sova