SLOKY O STARÉM MOČÁLU

Antonín Sova

SLOKY O STARÉM MOČÁLU
Jen starý močál je kolemkol. Vzduch zkažený, nízká kleč a stvol, a lidé se plazí, škoda chvíle, jsou malé touhy a ztraceny cíle. Kdys hlasatelé pravd krotce jdou, dnes opatrnicky veslujou ku přístavům starých, kdys tak přísní, a poklony dělají kompromisní. Kdo bez odvahy je zlomit si vaz, ten, hlupáci, vyvolen je z vás. Ten chybil, kdo příliš estetický, a chybil, kdo primitivně lidský. A nejkrásněji se líhnul, kdo pěl jak zvykem: kdo prostřední cestou šel, kdo lísal se, na davů udeřil cit, a že sloužil jiným, svým nemohl být. 150

Kniha Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)
Autor Antonín Sova