DVA SVĚTY
Svět přetvořují i mozky i ruce
a ve dne i v noci pracují na něm
i útlak i naděje revoluce.
A zednáři světa
zas podle starého podobenství ho vyzdívají
i pokorných vírou a plodnou shonlivostí,
zas po boku staré mají,
že pomalu zkvétá
mír, skleníku umělý, vyhýčkaný květ,
a v horečném varu
snů, myšlenek, slibů a svárů
se stále tak v ohni zvedá a stále chladne,
spíš znepokojuje než utěšuje svět.
A pozorně posloucháš-li,
ty z dílen v podzemních brlozích
a ze šachet, továren, ztuchlých děr
zas uslyšíš odbojné písně vzdoru
burácet, reptat v podvečer,
zříš davy se shlukovat ulic na rozích
a v elektrickém se mohutném vybíjet chóru
ty póly dva,
kde starý svět zbyl, zříš vyrůstat nový
a sluch tvůj slyšíslyší,
že nevypořádal se, nepromluvil
a nezúčtoval nejlidštějšími svými slovy.
21
A pozorně zříš-li, zrak vidí
jak množství, jak roztoužené mládí
se domovům zcizuje a za romantikou jde,
umírat za dobro všech,
všech žijících lidí,
boj dobojovat na zemi zde
již na prvních barikádách kdys před věky počatý s těmi
kdož zotročovali, šlapali a kdož utiskovali,
by nectně živořit tisícům dali,
když zlato si pro sebe bůh ví proč shrabovali.
22