OSUD JDE ULIČKOU

Antonín Sova

OSUD JDE ULIČKOU
V podsklepí vidět mřížemi sebranku nahou na zemi. V uličce mlčí řady bytů v zamlkle dusném šerosvitu. Žebračka, křížem šátek přes žebra dnes v noci zhltne to, co ve dne vyžebrá. Tu schůdků pár a zvonek u mříží. Kdos jde a nejisté se připlíží. Kde k vetešnici vede nízký práh, dnes se zástavou příští vkročí vrah. A vedle dívčí dokvetlo již tělo, jež pro rodinu čest a srdce mělo. V hladovců rodině a líných krys dnes poprve ji zaprodali za peníz. Zde sychrá sklep. Tu příští ohromená matka se plaše zbaví nemluvňátka. 38