KDYŽ VŠECKO PROHRÁNO...

Antonín Sova

KDYŽ VŠECKO PROHRÁNO...
Když všecko prohráno, vždy najde se ten, zoufale jenž dál se chystá k boji. Nepřítel už se vloupal, už se vžil a kořistil jak chtěl z té země mojí. A to, co vzal, už nepustil... Čím hlasitěji volá k boji hlas, výš oheň šlehá z duší, které věří – však cítit, že je beznadějnost blíž, vojsk rozklad, konců zmatek že se šeří, že minul okamžik a minul čas... Prohraná bitva ztracena je již. Proč zbraně chřestí? Pošetilý sen... Stav před bitvou se takto nenavrátí... Růst věky musíme, se zocelit a na boj znovu jít... Buď všecko bráti neb vrahům poddat se, otročit... 57

Kniha Píseň o Rovnosti (1951)
Autor Antonín Sova