BÁSEŇ Z POZDNÍHO RAKOUSKA

Antonín Sova

Mně poručili bych vzýval co nemiluji(Na) bych čemu sloužil v co neřím(Na) A myšlenek mých kovář jež v bolesti kuji(Na) bych vzdal se než přec jen uřím(Na) Mne ze srd vyhnali požili(Na) k smrti k smrti uštvali(Na) V snu osvoboditelském tak lži žili(Na) že stali se hrobaři mi šakaly(Na) To sil trp pože(Na) jichž hrůz ni člověk netuší(Na) je bolest jako otroče(Na) galej na galeji(Na) Či moh jsem se za cenu lásky zotročit(Na) být veslařem raji(Na) a pokor za nemilovaným čím se plahočit(Na) Dál jísti svou čočovici a tvářit se kliden a vesel(Na) A zvyknout si při tom zdvi galejních vesel(Na) jichž hrůz již člověk netuší(Na) Těch úde rovnoměrných ži na duši(Na) Pak moci snít každoden Osvobo mne čin(Na) neb la lásky(Na) neb zapadnu umru v bezmoc naji(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 2
Celkem veršů: 22
Neurčeno: 22 (100 %)