MODLITBA K OSUDU VYSTĚHOVALECKÉ DÍVKY

Antonín Sova

MODLITBA K OSUDU VYSTĚHOVALECKÉ DÍVKY
A na rozloučenou, žes tak líbezný květ, než dobrý tě vítr políbí naposled v líc, ať osud tě rozlíší jasně od poutnic, jež neuzří pro chudobu svět, jimž pro slzy vždy málo je na dlani penízů pro radost i strádání. Ty za dolarem ulicí vyšly beztvárnou a v tlupě k otroctví tříděny, ty v zámořských městech se dřou, až zestárnou, neb v rozkoší domech jsou viděny. Ty líbezný květe v barvách plamenných! Spíš andělu strážnému podobná u dveří chat, ať osud tě ušetří v zemích vzdálených, zač miliony žen musily trpět a stydět, bát. 215

Kniha Píseň o Rovnosti (1951)
Autor Antonín Sova