POZDRAV K 1. MÁJI
Je zase máj a z květných závějí
to zvoní, zpívá, echem haleká,
skřivaní písně nových nadějí
se ozývají v srdci člověka,
Tisíci paprsky zve slunce, den:
Věř, pracovníku! A buď pozdraven!
Ty pracoval jsi, přemýšlel a kul
o lepším světě, lidství radostném,
však urazit máš ještě cesty půl,
než dojdeš v dění spěchu překotném
k velkému cíli, pozděj nebo dřív –
by k člověku byl člověk spravedliv.
Věříme v toto jaro lidských dnů
a proto stále rostem jako zdi,
dnes nad útrapy, zítra k útrap dnu
kráčíme pevně, krok se nepozdí,
jdem vpřed a vpřed a k cíli stále blíž –
neb jaro v lidských srdcích jihne již.
233
My čistí, s přímým soudem na čele
štít pracovníků udržeti chcem,
kdo vyšel z řad a zištné účele
k osobním výbojům měl v srdci svém,
nechť neztíží nám zápas bolestný,
nechť odejde. Náš boj je zápas ctný.
Bud naším jarem lázeň očistná,
bud naším jarem obnovení sil.
Pomluva podezřivá, závistná
nechť vybičuje víru v jistý cíl,
a vše, co zplení jedem otravy,
nechť šťastná ruka v štěpné uzdraví.
Buď vítán, první Máji! Minulost
tys uchránil, nám lepší zítřek stvoř!
Kdo tebou prošel, byť i chudý host,
bohatě jeho srdcem vzplaň a vzhoř!
Ať každý, věrný k lidstvu pracovník
za vše, čím hřeješ srdce, vzdá ti dík!
Za lásku k zemi, k modré obloze,
za domoviny pracovitý klid.
Za svobodu, jež kdysi uboze
ti zněla, když jsi musel otročit,
za lásku dětí, věrný souzvuk žen,
buď, první Máji, v srdcích pozdraven!
234
Že miliony květů zahynou
ve vichrech, bouřích, dravém potoce,
přece nebudou jen snem a vidinou,
přinesou sladké jednou ovoce.
Jsme, první Máji, silni vírou tou:
Sny naše do plodů též dorostou!
235